2.10.06

Otevřel jsem si vychlazenou láhev piva Ježek, nalil ji do půllitru od Krušovic (ztopeného U Karla ) a přitom mi hrála hudba Hanse Zimmera - Journey to the line.


Dlouhý a táhlý smyčcový pláč mě uklidňuje, zatímco vymýšlím melodii, kterou použiju v nové písni.

Je to těžké. Melodie je těžká kořist, často se zjeví jen na chvíli, aby mysl zcela ponořená do jejího zvuku zapomněla na celé okolí... Jenže ve chvíli, kdy jí mohu zapsat prostě zmizí. Takový je osud. Mnoho krásných melodií mi prostě prošlo před očima, a já je nezapsal.


Jediné, co mi schází ke štěstí je vlastní symfonický orchestr, arch notového papíru a miniklávesy na otestování.

Co mě čeká tento večer a následující ráno je obvyklá činnost mých nocí. Budu sedět u kláves, psát melodii, a když se mi znelíbí, tak jí bez milosti vymažu, aby jiná dostala šanci. A stejně nic nevyplodím, to se děje jen vyjímečně...
Takže jestli něco vznikne... Dám to sem k poslechu.

1 Comments:

At 5:39 PM, Anonymous Anonymous said...

Bludra ses talent, libi se mi styl jakym pises...

 

Post a Comment

<< Home